Blog
   svoboda slova

VRAH 2015

Velká říjnová akční hra, tedy VRAH.

Minulý rok mě Honza Kratochvíl nalákal na netypickou šifrovačku jménem VRAH, kterou pořádají nadšenci skrývající se pod adresou statek.org. Minulý ročník byl dokonalý a proto jsme si akci ani tentokrát nemohli nechat ujít.

Z našeho čtyřčlenného týmu Bezejmenní bohužel odpadl Fajťák, který nám minule vyluštil všechny šifry a jelikož jsme žádného náhradníka nesehnali, zůstali jsme tři: Klára, Honza a já.

V pátek v devět večer jsme se všichni (čtrnáct tří- až čtyř-členných týmu a hromada orgů/organizátorů) potkali na nádraží ve Frýdlantu a po krátkém představení se vydali luštit šifry a sbírat body, přičemž cíl první etapy byl vzdálen pouhých 11km vzdušnou čarou, avšak 20,5 hodiny. Cestu jsme tedy samozřejmě nevolili přímou, ale mírně zkroucenou, abychom nasbírali co nejvíc kontrol a bodů. Na většině kontrol stačil třeba opsat letopočet z pomníčku (na pomníčcích a náhrobcích si VRAH celkem zakládá), na jiných bylo nutno vyluštit šifru. Ty nejlepší a nejvíce bodované však byly vyšperkovány aktivitou, které se většinou zůčastnil celý tým. To zahrnovalo například házení míčků z rozhledny do sítě, ferratu, natahování gumy, prolézání rourou atd.

Počasí bylo dokonalé, na obloze hromady hvězd a tak noc příjemně ubíhala (i když pochody přes dlouhé lány polí se celkem vlekly). Při mnoha přelézání ohradníků jsme dostali několik ran, ledová rosa z trávy krásně prosakovala do botasek, na jeden tým vyběhl statkář s vidlemi. V tomto zapadlém pohraničí se prý totiž dost krade a tak místní byli značně nervózní, když zjistili, že jim zde v noci bude pochodovat asi 50 podivných individuí. Kvůli zlodějům a snad možná i kvůli nám v několika domech celou noc běžela televize, nebo se jen svítilo v kuchyni.

Chvíli nad ránem jsme začali usínat, ale s rozedněním jsme nabrali nové síly a polem nepolem pádili za dalšími kontrolami. Obloha byla jasná, sluníčko si pohrávalo s barvami podzimu, všudepřítomné krávy se snažili pochopit jak přelézáme ohradníky, ovečky tradičně blbě čuměly a neinteligentně žvýkaly trávu. Cíl v podvečer jsme stihli akorát, zahráli si v tělocvičně poslední aktivitu (curling s jedním členem týmu naloženém na skateboardu), dali si parádní polívku a chvíli po osmé se s bolavým tělem uložili ke spánku. Oproti minulému roku se nám krom nějakých dohledávek dařilo nebloudit. Třeba kontrola č.11 s časovým bonusem dala dost zabrat, ale za to jsme ji našli jako jediní.

Ze soboty na neděli se posouval čas. Byla zde otázka, zda-li budeme déle spát, nebo budeme déle chodit. Orgové se asi vzhledem k názvu hry rozhodli pro druhou variantu. Budíček v 1:43 (letního času). Naše tělo prý bylo napadeno virem a my se ho máme vydat léčit. Při pohledu po tělocvičně jsem si uvědomil, že tolik nasraných tváří jsem už dlouho neviděl. Všichni doufali, že budeme spát alespoň do tří zimního času.

Hodinu, kterou nám věnovali astronomové a pánové nahoře, jsme propajdali po polích a zkoumali, jak je naše tělo vlastně poškozeno. Při zakreslování kontrol do mapy se Klára zhrozila, že to nemáme šanci ujít a že bychom to měli směřovat rovnou do cíle. Naštěstí nás orgové k prvním kontrolám pár kilometrů přiblížili auty, tak to vypadalo optimističtěji. Příliš mnoho dobré nálady jsme při druhém nočním pochodu nepobrali a těšili se na rozednění a ještě více do cíle. Na první aktivitě se nám však dařilo a tak nám to zvedlo náladu. Během pěti a půl minuty jsme měli vyluštit v osmisměrkách co nejvíce slov, přičemž těch 5:30 jsme měli tipnout co nejpřesněji. Čas jsem odhadl na 5:16, Klára s Honzou toho vyluštili taky dost, tak jsme získali hromadu bodů.

Při dalším postupu přes pole a ohradníky jsme si při vstupu do vesnice zanadávali na místní statkáře, když žlutá značka skončila u brány. Přelezli jsme to, ocitli se na velikém dvoře, kde byla další brána a opět zanadávali. I tu jsme přelezli a za ní na nás koukala zase žlutá značka, která si dvůr malinko obešla dokola. Pražce na kilometrovém pochodu po trati nás trošku opět hodili do transu, ale cíl začínal být "nadohled" a to nám zvedalo náladu.

Včera jsme na většinu aktivit přicházeli skoro poslední, dnes na úplné špičce. Většina týmů sbírala kontroly ze začátku a pak spěchaly do cíle, my si prozíravě nechali dost času na závěr, kde jsme posbírali taky dost bodů a do cíle v Bílém Potoce jsme oproti minulému ročníku ani nemuseli běžet.

V cíli jsme se během posledních deseti minut snažili vyluštit nevyluštěné šifry, avšak marně. Čekala nás poslední cílová aktivita, po které jsme se naládovali gulášem, nakládaným hermelínem a několika pivy. Dokonalost sama.

Všichni se postupně odbelhali do spacáků a v pondělí dopoledne proběhlo vyhlášení výsledků. Snad dobrá strategie a štěstí (či spíše smůla konkurenčních týmů) nám dopomohlo k tomu, že jsme nasbírali 4230 bodů, což bylo o 38 více, než měl druhý tým IDKFA.

Tak to by bylo. Parádní akce pořádána orgy s nadlidskými schopnostmi. Nikdy nepochopím, jak nás v noci mohli na stanovištích vítat s tak zářivými úsměvy. Ještě jednou velký dík!

Trasa našeho pochodu:
1. část: http://mapy.cz/s/maJf
2. část: http://mapy.cz/s/maKW