Blog
   svoboda slova

Teorie orientačního běhu

(jeden z těch naprosto zbytečných článků)

Profesionální degeneraci lze pozorovat na každém jedinci snad při libovolné aktivitě. Orientační běh a pohyb lesem v tomto případě zůstává bez výjimky. Snad jen ubozí a nevzdělaní primitivové vidí mapu, na ní trať a v lese tupě hledají kontroly. Fyzik s matematikem však běží náhodně generovanou sítí hnědých kuželů tyčících se do výše a přemýšlí nad nelineárně zrychleným nepřímočarým pohybem, kvantovou teorií, principem nejkratšího času a s tím spojeným variačním počtem.

...po hromadném startu štafet se všichni potkávají na radiu na páté kontrole v čistém lese. Další kontrola je jáma v pásu hustníku. Po velice krátkém a nechutně lajckém zhodnocení postupu míří primitivové náhodně k rozhraní a bez hlubšího zamyšlení se slepě vrhají do hustníku, kde většina z nich nachází oranžový lampiónek. Matematik s fyzikem v tu chvíli začínájí psát do písku v borovicovém lese první rovnice...

„Jasně, teď jsme na páté kontrole, označme ji jako bod A. Kontrola č. 6 nechť je bod B. Bod A je v čistém lese, bod B v hustníku s průběžností 60%. Rychlost v čistém lese je v₀, rychlost v hustníku tedy 0.6v₀. Rozhraní svírá s postupem úhel α. t₁ je tedy čas k hustníku, t₂ čas od rozhraní k bodu B. Hledáme minimum celkového času t=t₁+t₂ v závislosti na souřadnici bodu P, kde proběhneme rozhraním. Triviální derivace z mateřské školky!“

Fyzik po chvíli uvažování vykřikuje: „Je to strašně jednoduché, prostě jako šíření světla ze vzduchu do vody – Fermatův princip!“ Dosazuje do rovnic čísla a po pár minutách vybíhá pod přesně definovaným úhlem směrem k rozhraní. Kvantová fyzika mu říká, že nesmí přemýšlet nad rychlostí svého běhu, protože pak by vůbec neznal svoji pozici. Matematik čísly silně opovrhuje, vše počítá obecně pomocí písmenek a postupně se dostává k šíleným vzorcům.

Jakmile fyzik doběhl ke kontrole, našel zde pár zbloudilých primitivů. V duchu se jim škodolibě zasmál, vypočítal na kmeni smrku další postup s mírnou aproximací, která ho stála 0.12s, a na čelo závodu ztratil dalších několik minut. Matematik v tu chvíli již zjistil, že řešení existuje a pokračuje v přesném analytickém výpočtu.

A tak zatímco jsou všechny úseky štafet primitivů už dávno v cíli, užívají si radosti z vítězství a chlastají pivo, fyzik postupně řeší příklad za příkladem a pomalu, leč přesně, se pohybuje lesem. Matematik pokreslil les grafy a při řešení kvartických rovnic si momentálně rve vlasy z hlavy.

Chvíli před stmíváním doběhl vyčerpaný fyzik do cílé plného spokojených ožralých primitivů a rukou si šťastně potřásl s kolegy. Matematik v tu chvíli spokojeně dvakrát podtrhl čtyřmetrový výslek a vydal se ke kontrole číslo šest. V tu dobu bohužel ještě nevěděl, že uprostřed dalšího postupu je kopec ve tvaru eliptického Gaussiánu, který vede na hrozivý variační počet...