Teorie orientačního běhu

(jeden z těch naprosto zbytečných článků)

Profesionální degeneraci lze pozorovat na každém jedinci snad při libovolné aktivitě. Orientační běh a pohyb lesem v tomto případě zůstává bez výjimky. Snad jen ubozí a nevzdělaní primitivové vidí mapu, na ní trať a v lese tupě hledají kontroly. Fyzik s matematikem však běží náhodně generovanou sítí hnědých kuželů tyčících se do výše a přemýšlí nad nelineárně zrychleným nepřímočarým pohybem, kvantovou teorií, principem nejkratšího času a s tím spojeným variačním počtem.

Výřez mapy ze závodu. Na radiokontrole č. 5 začal matematik s fyzikem ztrácet cenné minuty.

...po hromadném startu štafet se všichni potkávají na radiu na páté kontrole v čistém lese. Další kontrola je jáma v pásu hustníku. Po velice krátkém a nechutně lajckém zhodnocení postupu míří primitivové náhodně k rozhraní a bez hlubšího zamyšlení se slepě vrhají do hustníku, kde většina z nich nachází oranžový lampiónek. Matematik s fyzikem v tu chvíli začínájí psát do písku v borovicovém lese první rovnice...

Náčrtek postupu z páté kontroly na šestou.

„Jasně, teď jsme na páté kontrole, označme ji jako bod A. Kontrola č. 6 nechť je bod B. Bod A je v čistém lese, bod B v hustníku s průběžností 60%. Rychlost v čistém lese je v0, rychlost v hustníku tedy 0.6v0. Rozhraní svírá s postupem úhel α. t1 je tedy čas k hustníku, t2 čas od rozhraní k bodu B. Hledáme minimum celkového času t=t1+t2 v závislosti na souřadnici bodu P, kde proběhneme rozhraním. Triviální derivace z mateřské školky!“

Fyzik po chvíli uvažování vykřikuje: „Je to strašně jednoduché, prostě jako šíření světla ze vzduchu do vody – Fermatův princip!“ Dosazuje do rovnic čísla a po pár minutách vybíhá pod přesně definovaným úhlem směrem k rozhraní. Kvantová fyzika mu říká, že nesmí přemýšlet nad rychlostí svého běhu, protože pak by vůbec neznal svoji pozici. Matematik čísly silně opovrhuje, vše počítá obecně pomocí písmenek a postupně se dostává k šíleným vzorcům.

Jakmile fyzik doběhl ke kontrole, našel zde pár zbloudilých primitivů. V duchu se jim škodolibě zasmál, vypočítal na kmeni smrku další postup s mírnou aproximací, která ho stála 0.12s, a na čelo závodu ztratil dalších několik minut. Matematik v tu chvíli již zjistil, že řešení existuje a pokračuje v přesném analytickém výpočtu.

A tak zatímco jsou všechny úseky štafet primitivů už dávno v cíli, užívají si radosti z vítězství a chlastají pivo, fyzik postupně řeší příklad za příkladem a pomalu, leč přesně, se pohybuje lesem. Matematik pokreslil les grafy a při řešení kvartických rovnic si momentálně rve vlasy z hlavy.

Chvíli před stmíváním doběhl vyčerpaný fyzik do cílé plného spokojených ožralých primitivů a rukou si šťastně potřásl s kolegy. Matematik v tu chvíli spokojeně dvakrát podtrhl čtyřmetrový výslek a vydal se ke kontrole číslo šest. V tu dobu bohužel ještě nevěděl, že uprostřed dalšího postupu je kopec ve tvaru eliptického Gaussiánu, který vede na hrozivý variační počet...

Zvláštní poznámky, které sběrač nalezl v okolí páté kontroly. Nikomu není přesně jasné, co tyto čmáranice znamenají.<br>Matematik byl po několika dnech nalezen houbařem Zbyňkem, když v naprostém transu pouštěl dubové lístky po potoce. Pravděpodobně chtěl potok použít k urychlení postupu.

Sdílejte článek:


KOMENTÁŘEPřidat komentář  


 
 

Nejčtenější články

Náhodný článek

Pracovní cesta do Kolumbie
Email: Přijeďte na konferenci do Bogoty! Hele, Jardo - nepošleš mě v létě na konferenci do Jižní Ameriky? Do Kolumbie? To zní dobře, tam se asi jinak moc nepodíváš, co? Hmm, tak šéf říkal, že peníze na letenku má. Co?! Já si dělal prdel :D

Čti více...

O autorovi

pix

Jak možná z obsahu článků plyne, nejsem zrovna ten typ člověka který si potrpí na multi-hvězdičkových hotelech, každodenní horké sprše či snídani připravené obsluhou.... Čti více...