Skopje

Hlavn msto Makedonie (jedna z bvalch republik Jugoslvie) se rozkld v dol eky Vardar obklopenm vysokmi kopci.  Msto je ekou rozdlen na dv sti, kter jsou velmi odlin architekturou a tak etnickm pvodem obyvatel.

Hlavn msto Makedonie (jedna z bvalch republik Jugoslvie) se rozkld v dol eky Vardar obklopenm vysokmi kopci. Klima ve Skopji je v lt velmi hork, bn se teploty plhaj nad 40 stup Celsia. V zim obas sice pad snh, ve mst se ale na zemi dlouho neudr, roztv dve ne vtina obyvatel odchz do prce. Msto je ekou rozdlen na dv sti, kter jsou velmi odlin architekturou a tak etnickm pvodem obyvatel.

V roce 1963 Skopje zashlo siln zemtesen, kter zniilo velkou st dom v samm centru msta. Rekonstrukce a vstavba novch budov probh dodnes. Zemtesen bude u brzy pipomnat jen mstsk muzeum (bval vlakov ndra), na nm se pi otesech zastavily hodiny a od t doby nepetrit ukazuj as 5:17. Od muzea se po p zn dostanete k pamtnmu domu Matky Terezy, dritelky Nobelovy ceny za mr, kter se ve Skopji narodila. Odtud u je blzko Nmst Makedonie, na kterm v roce 2011 pibylo nkolik obch soch vetn centrlnho monumentu Alexandra Velikho. Vstavba na nmst m trvat do roku 2014, pibydou nejen dal sochy, ale tak nov budovy.

Pes eku Vardar se od hlavnho nmst klene Kamenn most  dajn je nejstarm mostem v Makedonii. Kdy se na mostu zastavte a rozldnete se, uvdomte si, e eka opravdu rozdluje msto zejmna kulturn. Zatmco na jedn stran jsou modern budovy a pravoslavn kostely, na druh stran v dlce u vidte bvalou tureckou pevnost a mnoho minaret, ze kterch se v dan hodiny ozv typick voln muezn. Ano, d se ct, e Vardar rozdluje msto na pravoslavnou a muslimskou st. Pomr etnickch Albnc a Makedonc je ve mst tm vyrovnan, vtina npis a tak nap. koly jsou dvojjazyn. Pestrou etnickou skladbu ve Skopji i cel Makedonii jet dopluj Turci, Romov a dal.

Moje oblben socha, Skopje, Makedonie
Nvtva Starho msta, nazvanho Star i Tureck arija, je pro Stedoevropana asnm zitkem. Zemtesen na tureckm/albnskm behu eky moc kod natst nenapchalo. Zejm je to tm, e v ariji byly a  jsou jen jednopatrov budovy. Dky tomu se zachovaly ndhern star domky, dnes pln obchdk se suvenry, zlatem a stbrem, sv msto si tu nali i emeslnci a obchody s luxusn mdou. Star msto znovu oilo a v poslednch letech, kdy se otevela vtina obchdk, restaurac a kavren. Ped deseti lety pr do Tureck arije pravoslavn Makedonci vbec nechodili a i dnes se obas objev nkdo, kdo turisty stra tm, e v albnsk sti msta nen bezpeno. Star msto se stalo mm nejoblbenjm mstem ve Skopji. Nejen kvli tradinmu lahodnmu a levnmu jdlu, ve kterm se snoub vechny nrodn kuchyn zpadu a vchodu, ale tak kvli atmosfe meit a minaret. Za arij se navc ukrv velk pazar, obrovsk trit, kde podte pln vechno na co si vzpomenete. Barevn a voav zeleninov st v lt navc lk i turisty. Ovoce a zelenina, sry, oechy a kopce orientlnho koen toti zcela dvaj zapomenout, e se stle jet nachzte na evropskm kontinentu.

Tradin dm, Skopje, Makedonie
Pi vcedennm pobytu ve Skopji stoj za vidn krom Starho msta, pevnosti, pazaru a okol hlavnho nmst, nap. i pkn Muzeum Makedonie ukryt v ariji, a nejstar dm ve mst nazvan Stara Kukja, kter najdete pobl Opery. Pro del vlet pak doporuuji turistiku na kopec Vodno k obmu kovovmu ki, kter shl na msto a v noci svt. D se k nmu dojt pky z centra Skopje za cca 4 hodiny, od lta 2011 si navc st cesty mete zkrtit kabinkovou lanovkou. Dalm tipem na vlet me bt Akvadukt z 15. stolet, k nmu se nejlpe dostanete na kole (v sezn si mete bicykl zapjit za mal poplatek v centru msta). Pozor, akvadukt soused s armdnm pozemkem, sledujte cedule a neprolzejte ploty, a se nedostanete do problm. K dalm vletm pmo vyzvaj kopce pln klter v okol Skopje. Hodn monastr ukrv poho Skopska Crna Gora, kaon Matka nebo teba poho Kitka.

Ve Skopji ije mnoho cizinc a asi hlavn dky tomu se pomalu rozrst mstn CouchSurfing komunita. Vzhledem k omezen nabdce ubytovn ve mst doporuuji vyut tento systm vmnnho ubytovn. Pro mn dobrodrun povahy je pak ve Skopji nkolik hostel a hotel.